Dewey's 24 Hour Read-a-thon | Zúčtování

Ahojky!

Pro dnešek jsem tu se shrnutím Dewey's 24 Hour Read-a-thonu, který se konal během tohoto víkendu. Pointa je, že člověk čten nepřetržitě po celých 24 hodin, ale já si čtení prodloužila až do nedělního večera - protože se mi zkrátka chtělo. O tom, co jsem měla v plánu číst, si můžete přečíst více v tomto článku, ale teď už se budu věnovat spíše tomu, co se mi podařilo splnit.

Dočteno:

Hned na začátku se mi konečně podařilo dočíst posledních asi 100 stran dlouho odkládaného Stmívání od Stephanie Meyer. Můj názor si můžete přečíst na Goodreads. Vzhledem k tomu, že jsem to už chtěla konečně mít za sebou a čtení mě vůbec nebavilo, asi to nebyla dobře zvolená kniha pro začátek dvou dnů plných louskání knížek. Sice jsem pak dvě hodiny nemohla na knihu ani sáhnout, ale zase jsem pak měla chuť si spravit náladu něčím, co mě vážně bude bavit.

Přečteno:

Do této kategorie můžu tentokrát zařadit jenom jednu knihu, a to Dívku ve vlaku od Pauly Hawkins. Tento titul jsem se rozhodla do své TBR poličky zařadit proto, že jsem hrozný strašpytel. Dobře, vysvětlím to: Kdybych tuhle knihu četla v autobuse nebo před spaním, nebyla bych schopná si dojít ani vyčistit zuby. (Nebo to jsem si alespoň myslela, můj názor po dočtení najdete tady.) Takže jsem knihu potřebovala přečíst ideálně přes den, a to nejlépe za jeden den, což se mi nakonec povedlo.

Rozečteno:

Tady přicházíme do té kategorie, která vás možná překvapí, ale já nejsem ani v nejmenším zklamaná. Hned po Stmívání jsem rozečetla Maus: Souborné vydání od Arta Spiegelmana (více informací o knize najdete zde). Moc se mi to zatm líbí - dostala jsem se zhruba do poloviny - ale nemůžu to přečíst celé najednou. Jde o až příliš emotivní příběh na to, abych ho takhle schroustala. Pro ty, kteří nevědí, tento grafický román pojednává o holocaustu: Židé v něm figurují jako myši a nacisté jako kočky. Rozhodně stojí za to si to přečíst, to vím už teď. Protože bychom neměli zapomenout.

Ale abych přeladila na trochu veselejší notu, vrhla jsem se po hlavě do Čtenáři z Broken Wheel doporučují od Katariny Bivald. Skončila jsem v neděli večer na straně 50 ze čtyř set a zatím mě to docela baví. Knihu jsem sice původně neměla v plánu číst, ale zjistila jsem, že ji mám na recenzi a docela mě láká, tak jsem ji chtěla zkusit. Příběh pojednává o knihomolce Saře, která se vypraví ze Švédska do Iowy, aby se setkala se svou dopisující kamarádkou Amy Harrisovou. Jenže když dorazí, čeká ji nemilé překvapení: Amy je mrtvá. Zatím jsem se dočetla na konec anotace a jsem zvědavá, co bude dál.

A ještě jednu knihu jsem rozečetla - ano, vážně. Při vaření a luxování a usínání jsem si otiž číst nemohla, tak jsem si pustila audioknihu Harry Potter a Tajemná komnata - ano, už zase. Jenže tenhle příběh nikdy neomrzí, dobře se při něm odpočívá a mě už unavuje pořád poslouchat hudbu. A taky mám celého Harryho Pottera v mobilu a nemusím se obtěžovat žádným stahováním ani nčím podobným - zkrátka zmáčknu "play" a poslouchám... O čem tahle série vypráví asi psát nemusím, takže jenom dodám, že jsem za celý víkend zvládla hodinu a dvacet minut poslechového podání příběhu, a to v angličtině.

Zúčtování:

Samozřejmě jsem toho moha stihnout víc a mohla jsem se více snažit držet se svého seznamu, ale nebojí se, že by na ostatní knížky nedošlo... Naopak, třeba si je přečt ěnkdy ve větším klidu. Za tento víkend jsem ovšem nakonec zdolala jednu celou knihu a několik dalších částí. Zní to asi mírně podivně, ale přepočítáno jsme přečetla 646 stran a naposlouchala 1 hodinu 20 minut audioknihy. To na dva dny není zas až tak špatné skóre, nebo ano?

Co pěkného jste v poslední době četli vy?

Marky