Dvojčata z pohřebáku | Nocte

Název v originále: Nocte

Autor: Courtney Cole

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: NA, romantika, záhady

Série: Nocte #1

Počet stran: 344

Čteno: 22. - 28. února 2017, v češtině

Calla a Finn Priceovi jsou dvojčata a mají k sobě neskutečně blízko. Jenže Finnovi diagnostikují psychickou poruchu, trpí halucinacemi a depresí a Calla je jeho jediným záchytným bodem. Jejich poklidný život v pohřebním ústavu, kde pracuje jejich otec, se má ale znovu změnit. Objevuje se totiž záhadný Dare a všude začínají vyplouvat na povrch tajemství a nevyřčené pravdy.

Skočil bych kvůli tobě do oceánu a potopil se až na dno. Posbíral bych tam mušle a udělal pro tebe náhrdelník a pak bych se na něm oběsil. Protože kdybys tady nebyla ty, nechtěl bych tu být ani já.

Nocte patří mezi knihy, na které bych nejraději nikdy nenapsala recenzi, ale přesto mám nutkání se s vámi podělit o svůj názor. Callin příběh mě totiž zaskočil velmi nepřipravenou. Nevěděla jsem, do čeho jdu, když jsem otáčela první stránky, a díky tomu mě kniha skutečně překvapila.

I když "překvapila" je slabé slovo. Měla bych spíš použít "zaskočila", "vyděsila", "ohromila" nebo něco podobného. Vlna emocí, kterou  ve mně Courtney Cole dokázala zvednout, se těžko popisuje. Ještě teď si vlastně nejsem tak úplně jistá, jestli je to dobře nebo špatně a jestli se mi Callin příběh líbil, nebo ne.

Každý z nás má nějaké triky, kterými tahá za nos vlastní hlavu, aby učinil svůj život snesitelnějším.

Kámen úrazu tkví totiž v tom, že velká část knihy mě zkrátka nebavila. Autorka se soustředila především na romantický vztah mezi Darem a Callou, který na mě ale působil jako přitažený za vlasy. Všechno se mi zdálo nepřirozené a Dare byl zkrátka příliš ideální na to, aby byl skutečný. Jenže potom se začala odkrývat vrstva tajemství a temnoty, která celé knize najednou dala nový, hlubší smysl. Ano, tohle je ta část, pro kterou nemám slov. Autorka vážně dokázala, že všechno bylo celou dobu nasnadě, ale vy na to stejně nepřijdete, ať se budete snažit sebevíc.

Jenže než jsem se ze všech těch zvrhlostí a tajemství stihla vzpamatovat a než autorka dovysvětlila veškeré záhady, najednou jsem byla na poslední stránce. Callin příběh končí doslova uprostřed dialogu, který by dokázal vysvětlit vše důležité, co čtenář potřebuje vědět. Tohle se ani nedá nazvat otevřeným koncem, to je zkrátka rozseknutí jedné knihy do dvou a mělo by se to zakázat. Ano, samozřejmě chci vědět, jak to všechno dopadne. Ale jestli si přečtu druhý díl, to nevím. Nejraději bych si jen našla odpověď na svou otázku a pohřbila Callin příběh někam daleko a pryč.

"To je přece úplná pitomost," prohlásím a pokračuju v metaforické lince. "Ta nehynoucí láska. Nic není nehynoucí. Lidé do sebe přestanou být zamilovaní, zahyne ta chemie mezi nimi anebo zahynou oni sami. Ať se na to díváš z jakékoli strany, láska stejně vždycky nakonec zahyne."

Něco bych o tom mohla vědě. Jsem holka z pohřebáku.

Na druhou stranu jsem ráda, že jsem Nocte četla. Nechci vám prozrazovat příliš detailů, ale reprezentace psychických poruch je v této knize nejen důležitá, ale také dobře propracovaná. Ačkoli se mi tedy některé scény zdály přehnané a vyumělkované, musím uznat, že tohle je důležité a autorce se skutečně povedlo se s tímto komplikovaným fenoménem vypořádat do nejmenších drobností.

Po dočtení Nocte mě zaplavila vlna emocí. Ačkoli mě ale konec ohromil, velká část knihy mě nebavila. Autorka se soustředí především na romantický vztah Cally a Darea, který se mi zdál přitažený za vlasy a Dare samotný působil příliš ideálně na to, aby byl skutečný. Když autorka nakonec odkryla veškerá tajemství, knize tím dodala nový, hlubší význam. Jenže pak najednou příběh skončí uprostřed dialogu a více se dozvíte až v dalším díle. Co ale musím ocenit je reprezentace psychických poruch, díky které tahle kniha za přečtení stojí.

Celkové hodnocení: 3/5

Za recenzní e-knihu děkuji Palmknihám. Pokud jste i vy zvědaví, jak to s Callou vlastně dopadlo, můžete si její příběh pořídit tady.

Četli jste nějaké knihy o psychických poruchách?
Ráda bych si o tomhle tématu přečetla trochu víc...

Marky